Meteorit Žebrák

PŘÍBĚH METEORITU ŽEBRÁK (pro Hvězdárnu Žebrák v rozšířeném znění namluvil zpěváka Petra Rezka)

Psal se rok 1824. Brzy ráno okolo osmé hodiny ranní 14. října se za dob vlády císaře rakouského, krále Františka I. na českém trůnu, malé královské komorní městečko Žebrák pomalu probouzelo do dalšího pracovního týdne. Pomalu se rozednívalo, na obloze pohasínaly poslední hvězdy, sem se objevil mráček a nad obzorem směrem ku Praze a Berounu se začalo pomalu rozlévat zář Slunce. Začínal další rušný den. V dáli se ozýval štěkot psů, kokrhání kohouta i hlasy místních měšťanů, doprovázené klapáním kopyt koní po hlavní prašné cestě a zvuku kol projíždějících povozech obchodníků mířících do nedaleké Plzně a dál do Německa s cennými látkami nebo keramikou, kterou ručně vyráběli zlatí čeští řemeslníci. Obec toho roku žila výměnou purkmistrů. Ten původní, Šebestián Hněvkovský, se odstěhoval do východočeských Poličky, a tak se na starobylém náměstí své funkce ujímal nový purkmistr Václav Hofman.

Hrad Točník dominující severně nad městem byl vidět ještě jen v siluetách, když tu náhle bylo velmi jasně zablesklo, světlo se nad městem výrazně zjasnilo a nastaly dvě silné ohlušující rány, jakoby někdo vystřelil z hradního díla. A snad ještě mnohem silnější... Hned po nich nastalo hlasité hřmění, bylo slyšet syčení či hvízdání a na obloze bylo vidět jasně hořící tělesa, mizející za střechami domů směrem k obci Praskolesy. Místní lidé se velice polekali, někteří padli na kolena, modlili se, jiní zase skrývali oslněné oči a tváře v dlaních. Nastala panika. Všude byl chaoz, lidé pobíhali sem a tam a nedokázali si to v žádném případě vysvětlit. Hrad byl již tou dobou opuštěný a nebylo na místě se domnívat, že by mělo dojít k nějaké válce. Po několika dnech dokonce místní farář označil toto posla z nebes jako nedobré znamení. Lidé se báli chodit i za město a podle očí svědků, kterých tehdy bylo opravdu dost nejen ze Žebráka, ale i dalších obcí, protože jen pár z nich našlo. Silné rány totiž byly slyšet, jak to lidé postupně sdělovali na místní purkrabství, iv Točníku, Cerhovicích, Hořovicích, Lochovicích a Praskolesích, tedy na rozloze 7 x 4 a půl kilometru. Někteří ze svědků dokonce barvitě líčili, jak uviděli za doprovodu silných ran letět hořící kameny z nebes, a to od severozápadu k jihovýchodu. Všechna jsou zapsána v dokumentech Národního archivu České republiky.

Na území města tou dobou pobýval i profesor K. A. Neumann, který měl vlastní zkušenost s výzkumem železného meteoritu z Lokte, a proto upozornil místní občany, že by mohlo jít právě o kámen, který přiletěl z vesmíru. Lidé mu moc nevěřili, ale článek se objevil i v denním tisku, už čtrnáct dní po události, 30. října 1824. (Historické noviny jsou k vidění na hvězdárně). Díky tomu se ještě zvýšil zájem o hledání pozůstatků meteoritu v oblasti mezi Hořovicemi a Zdicemi. Hledání to bylo velmi pilné a nakonec vedlo i k úspěšnému výsledku. Jednou totiž žebrácký občan F. Kolbe šel na návštěvu ze Žebráka do Praskoles za svojí rodinou a nestačil se divit. V místech zvaných Na Hájku objevil poměrně zvláštní prohlubeň s ohořelou trávou okolo a dokonce i poměrně zvláštní zčásti jakoby ohořelý hladký černý kámen. Netrvalo dlouho a asi 150 kroků od prvního místa nálezu pak objevil ještě jeden. Zpráva se rychle rozkřikla a o kameny se začal zajímat kde kdo. Nakonec je od nálezce odkoupil hrabě Eugen z Vrbna a jeden z nich věnoval tehdy Vlasteneckému či Českému zemskému, dnes Národnímu muzeu v Praze a byl nazván „Žebrácký meteór.“ Jeho kopie se nyní díky tamním restaurátorům v Žebráku nachází, a to ve sbírce místní hvězdárny. O místech nálezu existuje dokonce mimo desítek svědectví zapsaných staroněmčinou a švabachem, i velmi podrobná mapa, která ale ukazuje dopadová místa tři. Zda se nikdy třetí část kamene nenašla nebo si ji někdo z místních ponechal, dodnes zůstává záhadou.

Zejména díky Václavu Keberdlemu z Hvězdárny Žebrák ale víme, kde dopadová místa nalezneme. Právě on totiž v roce 2007 několik starých map překryl přes sebe, což mu ukázalo poměrně přesně, kde k dopadům došlo. Jedno z nich se dnes dokonce nachází pod dálnicí, dvě pak na poli u hvězdárny právě vedle bývalé cesty na Praskolesy, kterou ještě z leteckého pohledu lze z náznaků částečně odhadnout a která je právě tou velkou silniční tepnou přetnuta. Na další dvě místa se ale můžete dodnes podívat...

Meteorit pohromadě ale už také nenajdeme Největší kus o velikosti 10x7 cm a hmotnosti 861 gramů je uložen v Praze, další o váze zhruba 450 gramů byl uložen ve sbírce tehdejšího c.k. – císařského a královského, dnes Přírodovědného muzea ve Vídni, 88,5 gramu meteoritu je v Budapešti a další drobné úlomky o hmotnosti 1 – 14 gramů najdete ve sbírkách mnoha muzeí po celém světě jako velkou vzácnost.

První, kdo kameny zkoumal a zprávu o pádu meteoritu podrobně popsal, byli dva pánové, Zippe a Martius v roce 1825. Další velký průzkum pak provedla RNDr. Marcela Bukovanská v osmdesátých letech minulého století, která dokonce v roce 2004, 180 let po dopadu, originál ze sbírek Národního muzea z Prahy přivezla a za velkého zájmu místních ukázala v sále Kulturního klubu. Na meteoritu byl proveden laboratorní výbrus, a tak dnes víme, z čeho se tento kosmický kámen skládá. O zkoumání vesmírných kamenů byl všeobecně velký zájem. Například první chemická analýza byla provedena v roce 1937 panem Koktou a další pak v roce 1951 dvojicí. Wahl a Wiik. Ostatně už profesor Neumann a pan Zippe zjistili, že se meteorit ze Žebráka podobá kameni z Lysé nad Labem. Obsahuje značnou část křemičitanů a malou část niklového železa a triolitu.

A co se mezitím dělo v Žebráku? V roce 1824, 29. června se zde narodil vlastenec a úspěšný organizátor místních vlasteneckých spolků Petr Miloslav Hněvkovský. Zasloužil se o založení spolku „Slovanská lípa“ a pěveckého spolku „Hlahol“. V roce 1824 se také narodil hudební skladatel Leopold Zvonař, rodák z Kublova. Jeho velkým obdivovatelem a ctitelem byl žebrácký občan Ludvík Vorel, císařský a královský rada a poslanec v říšském sněmu ve Vídni.

Ale zpět k příběhu o meteoritu. Pověst vypráví, že v okolí Žebráku v momentu, kdy meteorit dopadl, se rozsvítilo nebe jasněji než o pravém poledni a z vesmíru přiletěla žhavá koule, ze které vyzařovaly ohnivé plameny. Objekt se nad zemí po několika vteřinách roztrhl a padal k zemi. Lidé, kteří úkaz sledovali, odhadli místo dopadu na Šibenci a pak našli v zemi zaryté dva kusy ryzího železa. Tomuto jevu pak místní přičítali předzvěst zlé pohromy ohlášené právě poslem z nebes. Pohroma se skutečně vyplnila. Zhruba osm let po pádu meteoritu, v roce 1832 a pak ještě v roce 1836 vypukla ve městě cholera a usmrtila mnoho lidí. Splnilo se tak znamení v podobě černé smrti. A za zmínku stojí i postavení dvou dřevěných křížů, které jsou umístěny poblíž místa dopadu a s touto událostí souvisí stavba Božích muk za městem směrem k Opýši. Byla prý postavena proto, aby ochránila obyvatele města a okolí od podobných pohrom. Dnes už ale víme, že jakékoliv souvislosti pádu meteoritu v Žebráku s katastrofickými scénáři vymyšlenými v hlavách našich předků skutečně nehrozí. A pokud tedy máte zájem, na „Žebrácký povětroň“ se můžete přijít podívat na Hvězdárnu Žebrák.

Vladislav Slezák

V příběhu byly využity informace od kronikáře města Žebrák, Pověsti ze Žebráku a jeho okolí – Karel Pánek, Žebrácký povětroň Karel Tuček – Meteority a jejich výskyt v Československu, vlastní materiály, podklady RNDr. Marcely Bukovanské, podklady z Národního archivu ve spolupráci s Janem Mánkem, studium mapy Václava Keberdleho a další

Na Hvězdárně Žebrák je uložena kopie části meteoritu uložené v pražskému muzeu.

Díky Evě Schuller máme překlad originálu novin, které byly vydány po události, a které najdete rovněž ve sbírce Hvězdárny Žebrák.

Pád meteoritu v Čechách

Dne 14. října tohoto roku (1824) po osmé hodině ranní bylo v oblasti Hořovice, berounský kraj v Čechách, za jasného nebe a slabé oblačnosti, několik lovců, pokladačů pastí a pastevců svědky přírodního jevu, který jim nahnal strach, kdy došlo ke dvěma velmi silným a dvěma slabším výbuchům doprovázených syčením a pískáním ve vzduchu. Na základě výpovědi dalších osob, které úkaz pozorovaly z větší vzdálenosti, byly registrovány dvě rány provázené syčením a pískáním. Starosta města Hořovice Böhm, který byl informován, nemeškal a několik vybraných svědků vyzpovídal a na druhý den své nadřízené písemně informoval s upozorněním, že jeden v blízkosti řeky Vltava nacházející se prašný mlýn (na mletí dřevěného uhlí atd. pro přípravu výbušnin) měl vyletět do povětří. Tyto informace byly předány hraběnce z Vrbna, která se okamžitě spojila se starostou Böhmem a nařídila další detailní vyšetřování očitých svědků s tím, že tento jev by mohl být ve spojení s padajícími kameny a pověřila starostu Böhma rozšířeným průzkumem padajících zbraní a jejich sběrem.

Hrabě František z Kolowrat pověřil berounského hejtmana dalšímy kroky a současně ho požádal, aby se mohl starosta Böhm ve vyšetřování připojit ke krajskému komisaři Dreiskému. Po několika dnech starosta Böhm zjistil, že jeden obyvatel Žebráku nalezl kámen s černým povrchem a šedivým vnitřkem a tentýž starostovi událost stejně popsal, jako ostatní svědci. Starosta došel k závěru, že skutečně prašný mlýn vybuchl v souvislosti s padajícími kameny a podal odpovídající oznámení na presidium, aby bylo nařízeno hledat a sebrat spadlé meteoritní kameny.

26. řijna dorazili komisaři do Žebráku, kde mezitím meteorit putoval z ruky do ruky a byl starostou Böhmem koupen a zajištěn před poškozením a předán k uchovávání Českému národnímu muzeu. Hrabě Evžen z Wrbna se omezil na protokolování výpovědí očitých svědků, a tím se potvrdilo, že 14. října 1824 ráno několik osob slyšelo minimálně dvě rány spojené se syčením a pískáním.

Osobám nacházejícím se v Točníku připadalo, že k úkazu došlo v oblasti Hořovice nebo Lochovice, ale svědci z Hořovic naopak uváděli, že měli pocit, že jim nad hlavami proletěly kameny tři.

Jeden svědek ze Žebráku, kde byl na kraji svahu jeden úlomek meteoritu nalezen, tvrdí, že nedaleko jeho domu se něco zarylo do země a nedaleko od něho na louce také. Osmiletý chlapec pasoucí se dobytek doma vyprávěl svému otci, že před několika hodinami v jeho blízkosti něco s rámusem a ohněm spadlo na zem. Sílu rány popsal jako ránu z kanonu nebo dělobuch, stejně jako různé tóny syčení a pískání. Dobu celého zjevení popisují svědci různě, několik minut, nebo pouze pár vteřin. Dle výpovědi jednoho sedláka se mu první ranou splašilo celé stádo pasoucí se na vršku a on měl co dělat, sehnat a uklidnit svůj dobytek. Nálezce meteoritu, František Kolbe, občan a tkalcovský mistr v Žebráku přísahal se svým synem, že nalezl pouze dva kusy, které patřily k sobě a vážily celkem 107 lot ( cca. 1.500g). Tyto nalezl vzdáleny asi 150 kroků od sebe na polní cestě mezi Žebrákem a Praskolesy. Chybějící kus, který by měl vážit asi 20 lot (cca 300g) zatím nalezen nebyl.

Podle vnější struktury je tento meterorit podobný meteoritu nalezenému 1796 u Belaja Zertwa v Rusku, 1803 meteoritu nalezenému u Lysé v Čechách a tomu v roce 1812 nalezenému u Toulouse ve Francii. Tyto exempláře byly porovnány. Oba kusy meteoritu byly předány hraběti Evženovi z Kolowrat a starostovi Böhmovi, aby byly uloženy v Českém národním muzeu.

Podle dalších výpovědí byly rány slyšeny v Lochovicích, v Osově ai ve tři míle vzdálené Dobříši. Z toho se dá usoudit, že směr úkazu byl na jih a jihovýchod. Dále lze vycházet z toho, že v lesích, na polích a lukách by mohly být nalezeny další meteority.

Všechny úřady této oblasti se vyzývají, aby upozornily své podřízené, lovce, pastevce, dřevorubce ai šlechtu, aby věnovali zvláštním kamenům zvýšeným a sbírali ty, které mají černý povrch a vnitřek za modrobarvený s lesklými kovovými úlomky, dále jsou tyto kameny výrazně těžší, než kameny obvyklé. Tyto se mají pak odevzdat u krajského úřadu, potvrdí-li se správnost meteoritu, bude nálezce odpovídajícně odměněn.

V Praze 30.října 1824

K.A.Neumann
guvernér

Hlavní část meteoritu Žebrák je vystavena v Národním muzeu v Praze

V Žebráku na Hvězdárně je věrná kopie, kterou připravil Vladimír Čížkovský

Od roku 2008 je meteorit Žebrák zpátky ve městě. Tehdy jsme psali: * Díky RNDr. Marcele Bukovanské, CSc. a restaurátorovi Vladimíru Čižkovskému z Národního muzea v Praze Hvězdárna Žebrák od dnešního dne vlastní dokonalou kopii meteoritu Praskolesy, který nedaleko hvězdárny dopadl v roce 1824! Slavnostní vystavení se odehraje v sobotu 12. dubna v 10 hodin, kdy proběhne i Jarní astronomický výšlap do míst, kam podle historických map meteorit dopadl. Za financování vytvoření kopie meteoritu děkujeme MĚSTU ŽEBRÁK! (27.02.2008) PS: nyní je uložen v nové schránce viz obrázek.