Sluneční hodiny

Sluneční hodiny patří k nejstarším přístrojům na měření času.

Kromě samotného měření času, lze sluneční hodiny s úspěchem použít i pro řešení úloh spojených se zdánlivým pohybem Slunce po obloze. Některé z těchto funkcí jsou použité i na těchto slunečních hodinách.

Jedná se o svislé sluneční hodiny, které jsou umístěné na stěně s azimutem -26°. To znamená, že kolmice vedená ke stěně je od jihu odkloněná o 26° k východu.

Co hodiny ukazují:

1. Pravý sluneční čas, který je odvozen z hodinového úhlu Slunce

2. Polohu Slunce na ekliptice a zvěrokruhu, která je odvozena z výšky Slunce nad rovníkem

3. Pravé poledne pásmového poledníku

4. Graf časové rovnice pro převod pravého slunečního času na SEČ

U hodin je použit kolmý ukazatel. Při odečítání času a data se řídíme polohou konce stínu ukazatele na číselníku.

Pracovní rozsah číselníku je od 6. do 15. hodin pravého slunečního času s dělením po půl hodině. Pro porovnání se středoevropským časem je nalevo od polední rysky vykreslená analema pro 12. hodinu SEČ.

Analema má tvar protáhlé osmičky a je grafickým vyjádřením rozdílu mezi pravým a středním slunečním časem. Pro přehlednost jsou na ní kromě začátků měsíců značky pro každý desátý den v měsíci.

Po stranách analemy jsou vypsané hodnoty délky dne a noci v daném období.

Zelená vodorovná čára v levé horní části číselníku představuje horizont, nad kterým Slunce vychází.

Podle průsečíku hodinových čar s touto přímkou lze odvodit východ Slunce.

Kromě hodinových čar je na číselníku vyznačena sada sedmi datových čar symbolizujících hranice mezi jednotlivými znameními zvěrokruhu.

Jednotlivá znamení vznikla rozdělením ekliptiky na dvanáct stejných úseku, z nichž každý má 30°.

Hlavními jsou hyperboly zimního a letního slunovratu, které ohraničují číselník a přímka pro jarní a podzimní rovnodennost, která vede napříč číselníkem.

Datové čáry jsou vykreslené pro polohu stínu konce ukazatele ve dnech, kdy Slunce vstupuje do jednotlivých znamení zvěrokruhu. Pro orientaci jsou jednotlivé oblastí označené symbolem a latinským názvem znamení. V krajních mezích jsou vyznačené hodnoty ekliptikální délky Slunce, která je měřená od jarního bodu.

Pro přepočet pravého slunečního času na SEČ slouží graf časové rovnice. Pro usnadnění výpočtu je v něm zahrnutá opravná hodnota k pásmovému poledníku.

Hodnotu časové odchylky zjistíme podle kalendářního data a tu odečteme od hodnoty pravého slunečního času na slunečních hodinách. Pozor při odečítání záporné hodnoty.

Pro převod na letní čas si musíme ještě jednu hodinu přičíst.

V pravé části tabulky jsou vypsané souřadnice stanoviště, azimut stěny a časový rozdíl mezi místním a pásmovým 15. poledníkem, který činí -4,4 minuty.

Pravý sluneční čas je nerovnoměrně plynoucí čas odvozený ze zdánlivého pohybu Slunce po obloze.

Nepravidelností vznikají v důsledku nerovnoměrného pohybu Země kolem Slunce po eliptické dráze.

Střední sluneční čas je rovnoměrně plynoucí čas dělící den na 24 dílu po 3600 sekundách.