Aktuality

Perseidy 2024 s Michalem Šindelářem už v pátek 9. srpna!

Aktuality Zapsal Administrator v 02.08.2024

Letošní pozorování maxima meteorického roje Perseid bude 12. srpna v první polovině noci rušit Měsíc. Proto jsme se rozhodli akci přesunout na 9. srpna, kdy bude vidět stále mnoho "padajících hvězd" a zároveň Měsíc zapadne už mnohem dříve. A také v sobotu nebudete muset do práce, a tak si pohled na noční nebe budete moci užít co nejdéle. Tedy, pokud bude jasno.

A co všechno vás čeká? Povídání a promítání o Perseidách, koncert Michala Šindeláře včetně písně Tu noc hořely, padaly hvězdy. V případě jasného počasí pozorování Měsíce a dalších objektů v kopuli hvězdárny i nerušený pohled na noční nebe z meteorické louky na hvězdárně. Připomínáme proto teplé oblečení, deku i vlastní občerstvení, ať se u nás máte jako v ráji. Těšíme se na vás.

 

Přidáváme ještě jednu zajímavost. Tiskové prohlášení Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě a České astronomické společnosti č. 308 z 5. srpna 2024.

Meteorický roj Perseid vrcholí 12. a 13. srpna. Spatříme také jasné planety

Od 17. července do 24. srpna lze pozorovat každoroční meteorický roj Perseid, jehož maximum letos nastane v noci na pondělí 12. a úterý 13. srpna. Meteory jsou vidět už nyní, jejich frekvence pozvolna stoupá av průběhu maxima uvidíme na bezměsíčné obloze mimo města mezi půlnocí a 4. hodinou ranní až 80 meteorů za hodinu. Za pozorováním je potřeba vycestovat daleko od měst do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění. Pozorování doplní vzácná konjunkce jasných planet Jupiteru a Marsu.

Perseidy jsou známy už téměř 18. století
První zmínky o tomto úkazu pocházejí již z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince (~230-258). Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Podle zaznamenaných svědectví několik dní po jeho umučení 10. srpna 258 padaly z nočního nebe „třpytivé slzy“, proto jsou Perseidy lidově označovány jako „slzy svatého Vavřince“. Že se ale jedná o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli (1835-1910) v druhé polovině 19. století. Jako první na světě popsal přímou spojitost meteorů s kometami a dokonce určil, že Perseidy mají svůj původ v prachových částech uvolněných z periodické komety 109P Swift-Tuttle, která byla objevena dvěma americkými astronomy v roce 1862. Kometa s periodou 134 let se naposledy nacházela nejblíže Slunci v roce 1992 a znovu projde přísluním až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze prachovým proudem rozptýleným za kometou. Prachové části zvané meteoroidy se střetávají se Zemí av prostředí září jako meteory (lidově „padající hvězdy“). Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří. Pozorovat je můžete déle než měsíc okolo maxima roje. Ale nejvíce se jich objevuje v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, tedy kolem 12. srpna.

Název roje podle souhvězdí Persea
Název meteorického roje Perseid je odvozen od souhvězdí, z jehož směru meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Částice roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 km/sa začínají zářit ve výšce okolo 120 km nad povrchem Země. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 km nad zemským povrchem. Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru. Proto se nám zdá, jako by jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze, který se odborně nazývá radiant. Právě ten v době maxima roje leží v horní – severovýchodní polovině souhvězdí Persea. Vzhledem k tomu, že toto souhvězdí u nás vůbec nezapadá, létají meteory po celou noc.

Meteory vyhlížejte časně ráno 12. a 13. srpna
První meteory z Perseid jsou zpravidla pozorovány již 17. července, poslední pak 24. srpna. Nejvíce se jich však objevuje okolo maxima, které letos nastane v pondělí 12. srpna odpoledne. Protože po maximu už aktivita klesá, doporučujeme je pozorovat obě noci, tedy z neděle na pondělí (11./12. srpna) az pondělí na úterý (12./13. srpna). A na Hvězdárně Žebrák iv první polovině noci v pátek 9. srpna.

Podmínky jsou letos aktuální, bude-li Měsíc kolem první čtvrti a bude tedy padat v první polovině noci. Pozorování meteorů je přitom vhodnější vždy v té druhé její polovině, kdy souhvězdí Persea s radiantem roje stoupá téměř k nadhlavníku a většina meteorů zazáří nad obzorem, ne pod ním. Mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní se objeví každou hodinu přibližně 60-80 meteorů, z toho 5 až 15 může být opravdu jasných.

Pozorujte mimo světelné znečištění
Na pozorování roje Perseid si místo alespoň desítky kilometrů daleko od velkých měst s co nejlepším výhledem do všech stran. Nejvíce meteorů je totiž vidět na obloze nerušené světelným znečištěním z měst a obcí. Při menším umělém jasu noční oblohy totiž vyniknou i ty méně jasné meteory. Pozorovat úkaz je vhodné vleže, například ve spacáku nebo na lehátku. Pro případ není třeba žádný výhled, meteory náhodně létají po celém obloze a jsou dost výrazné na sledování dalekohledu očima. Perseidy jsou také známé tím, že v době jejich maxima může na obloze zazářit i velmi jasný meteor. V takovém případě sledujeme zánik až několikacentimetrového ledo-prachového fragmentu komety Swift-Tuttle vysoko v zemské atmosféře. Obvykle takové meteory dosahují jasností, jako mají ty nejjasnější hvězdy nočního nebe. Vzácně ale může zazářit i tzv. bolid, tedy meteor jasnější než planeta Venuše či dokonce Měsíc v první čtvrti. Po průletu takového bolidu je také několik minut pozorovatelná zářící stopa, která se vlivem větrných poryvů vysoko v atmosféře postupně zdeformuje a roztáhne do stran.

Úkaz se můžete pokusit i fotografovat
Nezbytný je stativ, fotoaparát s možností dlouhé expozice a širokoúhlým záběrem. Fotoaparát nejprve postavíte na stativ a zkontrolujete, zda se vám netřese například kvůli větru. Poté získáte vyšší citlivost, zaostříte objektiv na nekonečno, nejdelší expozici a zaměříte se do jedné části oblohy. Fotografujte se samospouští či přes toto dálkové ovládání, abyste se ani při kroku fotoaparát neroztřásl. Proces opakujte (či sekvenčního snímání), dokud do záběru nevletí kýžený meteor. Jasné planety na ranní obloze

Letošní pozorování Perseid doplní na ranní obloze vzácná konstelace

Jasné planety Jupiter a Mars se k sobě úhlově velmi těsně přiblíží, navíc ve fotogenické oblasti souhvězdí Býka nedaleko krásných hvězdokup Plejády a Hyády. K největšímu přiblížení přitom dojde jen dva dny po maximu Perseid, v noci ze 14. na 15. srpna.

Těsná konjunkce Jupiteru a Marsu 15. srpna 2024, viditelná od půlnoci do rozbřesku.
Planety se na obloze 15. srpna časně ráno úhlově přiblíží na 21 úhlových minut, což je méně jak úhlový průměr Měsíce v úplňku na obloze (maximální přiblížení nastane už 14. srpna 2024 v 18:52 SELČ na 18 úhlových minut, v té době ale z našeho území budou planety pod obzorem). Obě planety vyjdou 15. srpna 2024 již před 1 hodinou ranní SELČ (čas východu se bude nabízet v závislosti na místě pozorování řádově v minutách).

Při pohledu opravdu očima tak budou planety blízko sebe a vizuálně nepřehlédnutelné iz měst. Jak budou planety stoupat výš nad obzor, budou se zároveň od sebe už nepatrně úhlově vzdalovat. Přesto je však i ve středně velkém dalekohledu (s průměrem nad 10 cm) moci sledovat v jednom zorném poli. Mars se bude jevit jako nápadný oválek s naoranžovělým odstínem, Jupiter jako kotouček s atmosférickými pásy av jeho blízkosti se v jedné rovině ukáží všechny čtyři „Galileovské měsíce“ – Io, Europa, Ganymedes a Callisto.

Až v roce 2026
Ačkoli Perseidy každoročně aktivním meteorickým rokem, různá fáze velice Měsíce v období jejich maxima může činit pozorování jsou znovu kvůli měsíčnímu svitu. V následujícím roce budou pozorovací podmínky právě kvůli nevhodné fázi Měsíce nepříznivé, opravdu velmi dobře pozorovatelným Perseidům dočkáme až 12. srpna 2026. Toho dne kromě maxima roje nastane také v Evropě pozorovatelné zatmění Slunce, odehrají se tak dva pozoruhodné nebeské úkazy během jediného dne!

Poslední změna: 02.08.2024 v 11:20

Zpět